Moje stránky:-)Nika

Jezero Titicaca

Jezero Titicaca se rozkládá na úpatí horského pásma Cordillera Reál (Královská Kordillera), dosahujícího přes 6500 metrů. My jsme ho navštívili jak z peruánské, tak i s bolivijské části. Každá ze stran má své atrakce a tak doporučujeme navštívit obě strany.

V jezeře je několik ostrovů, které jsou většinou hustě osídleny - tři největší leží na území Peru - Taquile, Amantani a Sotó, v bolivijské části pak to je Ostrov Slunce (Isla del Sol). Místo, kde se na čas usídlili bohové, aby zde založili dynastii Inků a přinesli vědění Aymarům žijícím na pobřeží. Přírodní zvláštností jezera jsou i plovoucí ostrovy Islas Uros, obývané asi třemi tisíci Aymary. Své domy i lodě staví z rákosu, který zde dorůstá délky až 6 metrů. Půda ostrovů je vlastně tvořena spletí rákosových kořenů, přičemž dosahuje tloušťky kolem jednoho až dvou metrů. Když se po nich procházíte, příjemně to s Vámi hope. Stále se otáčíte a čekáte, kdy se propadnete. U domů jsou k vidění i políčka se zeleninou, která čerpá vodu přímo z jezera. V okolí jezera dnes žijí Kečuánci a Ayma-rové, potomci vyspělé kultury Tiwanaku,která na březích jezera existovala už v předinckém období.

Podle Aymarů, původních obyvatel okolí jezera, jsou horské štíty příbytkem bohů, a je dokonce možné, že jsou to sami bohové. Národ Aymarů také věří, že z jezera se zrodil Viracocha, božský zástupce Slunce na Zemi. Tento bůh měl bílou pleť a vousy a prý naučil lidi budovat příbytky, pěstovat rostliny a stavět lodi z rákosu.

Titicaca je s rozlohou 8288 kilometrů čtverečních největším jezerem Jižní Ameriky. Jeho hladina leží ve výšce 5812 metrů nad mořem. Od roku 1862 tu byl v provozu parník, který po částech vyvezli k jezeru, znovu smontovali a spustili na vodu. Sloužil zde celých sto let a teprve pak ho nahradily okřídlené motorové čluny, které dnes putují mezi peruánským městem Puno na severozápadním břehu a několika přístavy v Bolívii. Dnešní jezerní pánev o délce 190 kilometrů, maximální hloubce 281 metrů a střední hloubce 105 metrů je jen malým zbytkem obrovského jezera, které pokrývalo náhorní plošinu Altiplano na konci geologické epochy třetihor. Jezero má mnoho přítoků a jen jediný odtok, řeku Desaguadero, která ústí do slaného a bezodtokého jezera Foopó v jižní části bolivijského Altiplana. Obě jezera jsou tak součástí největší bezodtoké pánve Jižní Ameriky, která nemá vodní spojení se světovým oceánem.

Titicaca vymezuje v Andách jakousi klimatickou hranici - severním směrem se podnebí zmírňuje, kdežto směrem na jih je čím dál drsnější, na zavlažovaných terasových půdách pěstují Indiáni brambory, kukuřici, pšenici a ječmen, a to až do výšek kolem 4500 metrů n. m. Přibližně do výšky 4800 metrů sahají horské stepi puna, které se využívají jako pastviny. Nad východním břehem jezera Titicaca jsou nejvýše položená trvalá lidská sídla v Andách i na světě.